V siluru (443–417 milionů let př. n. l.) pokračují primitivní rostliny v pronikání na souš. Objevují se první cévnaté rostliny a houby ve svrchním siluru, mají pletiva pro transport vody a živin. To připravilo cestu k dalšímu vývoji pravých kořenů, stonků a listů. Zkameněliny členovců, které jsou poměrně vzácné, ukazují, že souš začali osídlovat také primitivní roztoči, pavouci a stonožky. Po vymírání v ordoviku následuje biodiverzifikace v mořích. Vápnité houby a korály staví ohromné masy vápencových útesů a současně se dále vyvíjí loděnkovití (nautiloidi), mechovky, graptoliti, ramenonožci (brachiopodi) a lilijice. Množství trilobitů zůstává omezeno. Chrupavčité ryby, které se objevily v ordoviku, se dále vyvíjí a dochází u nich k vývoji spodní čelisti. Některé ryby se vyvíjí do sladkovodních forem. Objevují se zároveň obrnění podivní čelistnatí obratlovci třídy pancířnatí (Placodermi), ti později dominují v devonských mořích.

 

Martin Dokoupil

zpět na úvodní stránku

 

Stratigrafické schéma barrandienského siluru. Podle Chlupáče, 2002 in Melichar, 2003.
Zdroj: https://geologie.vsb.cz/