Miraspis mira (Barrande, 1846) - velikost otisku 18 mm (sag), Loděnice - motolské vrstvy liteňského souvrství, spodní silur (wenlock)

Miraspis mira (Barrande, 1846) - velikost otisku 18 mm (sag), Loděnice - motolské vrstvy liteňského souvrství, spodní silur (wenlock)
Řád : Lichiida Moore, 1959 †, podřád: Odontopleurina , nadčeleď: Odontopleuroidea Sepkoski Jr. 1998 †, čeleď: Odontopleuridae Burmeister, 1843 †, rod: Miraspis Richter & Richter, 1917 †, druh: Miraspis mira (Barrande, 1846) 
 
    Zástupci rodu Miraspis mají široké oválné tělo s polokruhovitým hlavovým štítem, zdobeným tenkými, jemnými, dlouhými trny. Trny vybíhají i z lícních úhlů. Trup tvoří 9 článků, z nichž vybíhají opět ostny. Pygidium je úzké a na obvodě má 11 párů ostnů, z nichž třetí pár je nejdelší. Bohatství těchto trnů, trčících z krunýře do prostoru v různých směrech, svědčí o tom, že tito trilobiti nemohli být dobrými plavci a že tedy spíše lezli po mořském dně. Byli hojní především v mělkých spodnosilurských mořích Evropy.
 
    Na úvodní fotografii je kompletní jedinec, nález z 90 let 20 století. Samotný trilobit se nachází téměř uprostřed desky a má při sobě ještě dva nezřetelné otisky trilobitů stejného druhu (na fotografii níže jsou označeny písmeny b a c). 
 
 

   
    Miraspis mira (Barrande, 1846) - kompletní jedinec, na kterém se krásně dochovaly i marginální ostny na dlouhých trnech. Tento trilobit pochází z tzv. "miraspisových" poloh, které jsou pojmenovány po tomto vůdčím trilobitu. Jeho nálezy jsou poměrně hojné, ale v naprosté většině jde o fragmenty - převážně hlavičky. Nálezy kompletních jedinců patří ke vzácnějším nálezům. Odontopleuridního trilobita Miraspis mira popsal nejprve Barrande roku 1846 jako Odontopleura mira. V roce 1917 tento druh přiřadili Rudolf Richter & Emma Richter k rodu Miraspis. Neexistuje asi ikoničtější zástupce silurských trilobitů, který by ve světě lépe charakterizoval barrandienský silur. Je to "Marilyn Monroe, či La Gioconda - Mona Lisa" českých silurských trilobitů. S přihlédnutím k tomu, že jde pravděpodobně o endemický druh, který lze nalézt jenom v ČR, je tento odontopleurid zajímavý také např. tím, že měl oči umístěné na dlouhých stopkách - anténách, viz. rekonstrukce níže. Rod Miraspis se samozřejmě nalézá na vícero lokalitách po světě, např. v Irsku, Norsku, Švédsku, ve Virginii (USA), ale druh mira jenom u nás. Lokalita Loděnice - Černidla, odkud nález pochází, je přísně chráněna a sběr je možný pouze v suti, která prošla bezesporu tisícero rukama.
Velikost 15 mm s trny, Loděnice - Černidla.
 
   18 mm (sag), Loděnice - motolské souvrství
 

 
    Druh Miraspis mira (Barrande, 1846) † je samozřejmě typický pro lokalitu Loděnice - Černidla. Stejný druh byl ale např. zaznamenán v nálezech motolského souvrství u Svatého Jana pod Skalou. Krom toho to není jediný druh tohoto rodu, který známe z motolského souvrství Barrandienu. Ze stejného souvrství byl popsán také druh Miraspis crassicornis (Hawle & Corda, 1847) † - lokalita Lištice (Herinky) a druh Miraspis symara Šnajdr, 1988 †  - lokalita Tachlovice – Na pískách. Miraspis symara má dva poddruhy -  Miraspis symara symara subsp. nov. Miraspis symara babaricha subsp. nov. Vyskytl se i sporný taxon Miraspis ? kera sp. nov. Okrajově bychom zmínili i druh Ivanopleura rarissima (Šnajdr, 1975) † z želkovického souvrství (to patří k nejstaršímu siluru v Barrandienu), který nejprve Šnajdr (1975) zařadil právě pod rod Miraspis. Dnes ale název Miraspis rarissima Šnajdr, 1975 slouží už jen jako synonymum k platnému názvu Ivanopleura rarissima. Rod Ivanopleura Šnajdr, 1984 † je sice příbuzný odontopleurid s rodem Miraspis, přesto jde o jiný rod trilobita, jež se vyznačuje odlišnými taxonomickými znaky. Tolik k českému rodu Miraspis Richter & Richter, 1917 †.
    Co se týče zahraničních nálezů miraspisů, tak určitě stojí za zmínku, že se tento rod vyskytuje již v ordoviku. Jde konkrétně o druh Miraspis cornuta Beyrich 1846 †, který známe ze švédského ordoviku, typového naleziště Dalarne. Stejný druh, tedy M. cornuta je znám z britského siluru - Velká Británie - Wales. Ze švédského ordoviku známe i druh Miraspis solbergensis Bruton 1966 † - typové naleziště Solberga, vápence Boda nebo také bodské vápence. Významný je i silurský druh Miraspis parallela Whittard † z typového naleziště Minsterley-Habberley lane, Shrewsbury Main Road, Shropshire - Velká Británie (Llandovery). V literatuře se vyskytuje i jeden sporný taxon Miraspis solitaria? Reed, 1935 †.
 
   10 mm (sag), Loděnice - motolské souvrství 
 
velikost otisku 10 mm (sag), Loděnice - motolské souvrství
 
Miraspis mira (Barrande, 1846), velikost otisků 10 mm a 3 mm, Loděnice - motolské souvrství (pozitiv)
 
   5 mm (sag), Loděnice - Černidla, 2016.
 
   10 mm (sag), Loděnice - Černidla, 2016.
 
   
Dvě cranidia a jedno pygidium trilobita Miraspis mira (Barrande, 1846) †. Velikost největšího cranidia v levé spodní části 8 mm - měřeno s trny, 2016.
 

Všechny hlavičky 8 mm (sag), Černidla, 2018.
 
Vědecké názvy:
Miraspis (Richter & Richter, 1917)†
Miraspis crassicornis (Hawle & Corda, 1847)†  
Miraspis mira (Barrande, 1846)†  
Miraspis symara (Šnajdr, 1988)†
Miraspis rarissima (Šnajdr, 1975) Ivanopleura rarissima (Šnajdr, 1975)†
Miraspis crassicornis (Hawle & Corda, 1847)† Miraspis crassicornis (Hawle & Corda, 1847)†