Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Cheirurina Harrington et Leanza, 1957 †, Nadčeleď: Cheiruroidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Cheiruridae Salter, 1864 †, rod: Cheirurus (Beyrich, 1845) †, druh: Cheirurus (Ch.) insignis (Beyrich, 1845) †.
Hlava má eliptický obrys se čtyřhraným průčelím, které nepřečnívá okraj lící a nese tři páry glabelárních rýh. Hybné líce jsou malé. Lícní švy opistopárního rázu (protíná zadní okraj kranidia). Oči jsou zřetelné, holochroálního typu. Trup je složen z 11 článků. Osa trupu je široká a jen nepatrně se nazad zužuje. Trupová žebra mají ve vnitřní části krátkou, příčnou rýhu (část vnější je bez rýh a ukončena plochým hrotem). Vřeteno členěného pygidia je ze čtyř prstenců. Na každém postraním laloku je po třech žebrech, protažených nazad v šavlovité trny a také osa pygidia je ukončena zaostřeným výčnělkem. Hypostom je vpředu zaoblený s malými křidélky. Postranní okraje a okraj zadní mají široké lišty. Velká středová plocha je dozdělena na dvě části.
Typový druh, vázaný výskytem na trilobitová společenstva středních partií motolského souvrství v rozsahu biozón Cyrtograptus murchisoni-Monograptus belophorus (wenlock, sheinwoodian). Stratigraficky nejstarší a vzácné výskyty v biozóně Cyrtograptus murchisoni pocházejí z tmavošedých, deskovitých, bioklastických až biomikritických vápenců (wackestone-mudstone), provázených vložkami dobře laminovaných, vápnitých břidlic. Tyto vápence obsahují relativně hlubokovodní (BA 4–5) trilobitové společenstvo s Miraspis, které definoval Chlupáč (1987) a jsou charakteristické především dominantním výskytem brachiopoda Niorhynx niobe ve stejnojmenném společenstvu Niorhynx ve smyslu Havlíčka a Štorcha (Havlíček & Štorch 1990). V roce 1992 shlédl první z autorů (V. V.) relativně průkazný materiál (4 kranidia a 3 pygidia) uložený v kolekci J. Vaňka, pocházející z lokality Řeporyje – Trunečkův mlýn (biozóna Cyrtograptus murchisoni) z poloh č. 4 (cf. Bouček 1937). Společně s J. Vaňkem jsme konstatovali morfologickou shodu těchto kusů s jedinci pocházejícími z typové lokality Svatý Jan pod Skalou – Na skalce (především biozóna Monograptus belophorus).
Další známé lokality se zjištěným výskytem Cheirurus insignis v biozóně Cyrtograptus murchisoni jsou: Lištice (profil č. 566) v endostratické brekcii, odkud tento druh postupně uvedli Horný (1955b), Kříž (1992) a Vokáč (1999a) a dále Vyskočilka u Malé Chuchle, kde jej zjistil Vaněk (1962). Z trilobitového společenstva s Miraspis je Cheirurus insignis znám především ze stratigraficky mladších sekvencí (biozóny Monograptus riccartonensis, Monograptus belophorus) a to například z „miraspisových“ poloh klasické lokality „Na černidlech“ na Špičatém vrchu u Loděnic (cf. Bouček 1941) a dále z výchozu situovaného před Žabákovým lomem u Lištice, ve svrchních partiích poloh č. 8 (cf. Horný 1965). Výskyt druhu Ch. insignis z „miraspisových“ vápenců je také dlouho znám ze starých sběratelských výkopů z 19. století situovaných mezi Svatým Janem pod Skalou a Sedlcem, uváděných jako lokalita Sedlec (cf. Horný & Bastl 1970). Nejhojněji se však Ch. insignis vyskytuje v převážně šedých, bioklastických vápencích (wackestone-packstone) často s tufitickou příměsí, obsahujících mělkovodní (BA 2–3), vysoce diverzifikované trilobitové společenstvo s Cheirurus-Diacalymene ve smyslu Vokáče (Vokáč 2000). Toto trilobitové společenstvo je známé například z klasických lokalit Svatý Jan pod Skalou – Elektrárna a Na skalce. Ch. insignis jsme zjistili v lokalitě Záhrabská – U dubu, ve velmi fosiliferní vložce (cca 10–15 cm mocné) hnědočervených, bioklastických vápenců, situované uvnitř vápnitých tufitů, dočasně odkryté vyvráceným stromem v roce 1985. Nutno uvést také lokalitu Lištice – Na hradišti, kde jsme druh Ch. insignis sbírali společně s další faunou v polním skeletu v severovýchodní části pole těsně u okraje lesa.
zdroj: Poznámky k biostratigrafii a ekostratigrafii podčeledi Cheirurinae Salter, 1864 (Trilobita) ze siluru pražské pánve (Barrandien, Česká republika).
Václav V o k á č & Petr K r ý d a
Barrandovi skalníci trilobity rodu Cheirurus nazývali Rak s drápovým ocasem. Ocasní štít s ostře řezanými vyčnívajícími žebry a pygidiální osou připomíná ruku s pěti roztaženými prsty s mohutnými drápy, což je vidět na fotografiích níže.
Sv. Jan pod Skalou
18 mm (sag), Sv. Jan pod Skalou
20 mm (sag), Sv. Jan pod Skalou, Sv. Jan pod Skalou, silur.jpg)
hypostom (spodní čelist trilobita) - 17 mm (sag), Sv. Jan pod Skalou
pygidium 11 mm (sag), Sv. Jan pod Skalou
a - Cheirurus insignis (Beyrich, 1845) - cephalon - 20 mm (sag),
b - Trochurus speciosus (Beyrich, 1845) - pygidium - 13 mm (sag), Sv. Jan pod Skalou - motolské souvrství
Vpravo idealizovaná rekonstrukce konfigurace trilobitů na kameni. Ve skutečnosti de ale o svlečky trilobitů.
Zachovalé fragmenty svlečků jsou zobrazeny černobíle.
Vpravo idealizovaná rekonstrukce konfigurace trilobitů na kameni. Ve skutečnosti de ale o svlečky trilobitů.
Zachovalé fragmenty svlečků jsou zobrazeny černobíle.
neúplné kranidium 15 mm (sag), Loděnice „Na černidlech“ - motolské souvrství
neúplné kranidium - velikost s trnem 27 mm (sag), Loděnice „Na černidlech“ - motolské souvrství
Podřízené taxony:
Cheirurus insignis (Beyrich, 1845)† - u nás se vyskytuje v motolském souvrství - Svatý Jan pod Skalou, želkovickém souvrství
Cheirurus obtusatus (Hawle & Corda, 1847)† - u nás se vyskytuje v motolském souvrství, Loděnice, Černidla, Lištice - Herinky
Vědecké názvy:
Cheirurus (Beyrich, 1845) †
Cheirurus insignis (Beyrich, 1845) †
Cheirurus obtusatus (Hawle & Corda, 1847) †
Cheirurus gryphus (Barrande, 1872) – Actinopeltis carolialexandri (Hawle & Corda, 1847) †
Cheirurus completus (Barrande, 1872) – Actinopeltis completa (Barrande, 1872)†
Cheirurus globosus (Barrande, 1846) – Actinopeltis globosa (Barrande, 1846)†
Cheirurus insocialis (Barrande, 1852) – Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852)†
Cheirurus chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962) – Crotalocephalina chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962)†
Cheirurus cruciatus (Hawle & Corda, 1847) – Crotalocephalina cruciata (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus gibbus (Beyrich, 1845) – Crotalocephalina gibba (Beyrich, 1845)†
Cheirurus globifrons (Hawle & Corda, 1847) – Crotalocephalina globifrons (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus affinis (Hawle & Corda, 1847) – Crotalocephalus affinis (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus transiens (Bouček, 1935) – Crotalocephalus transiens (Bouček, 1935)†
Cheirurus claviger (Beyrich, 1845) – Eccoptochile clavigera (Beyrich, 1845)†
Cheirurus tumescens (Barrande, 1852) – Eccoptochiloides tumescens (Barrande, 1852)†
Cheirurus perneri (Růžička, 1926) – Holubaspis perneri (Růžička, 1926)†
Cheirurus bicuspidatus (Bouček, 1933) – Ktenoura bicuspidata (Bouček, 1933)†
Cheirurus vinculum (Barrande, 1872) – Lehua vinculum (Barrande, 1872)†
Cheirurus comes (Barrande, 1872) – Osekaspis comes (Barrande, 1872)†
Cheirurus pater (Barrande, 1872) – Pateraspis pater (Barrande, 1872)†
Cheirurus minutus (Barrande, 1846) – Perunaspis minuta (Barrande, 1846)†
Cheirurus beyrichi (Barrande, 1846) – Pseudocheirurus beyrichi (Barrande, 1846)†
Cheirurus hofmanni (Perner, 1900) – Pseudopetigurus hofmanni (Perner, 1900)†
Cheirurus pectinifer (Barrande, 1872) – Pseudosphaerexochus pectinifer (Barrande, 1872)†
Cheirurus bifurcatus (Barrande, 1852) – Ratinkaspis bifurcata (Barrande, 1852)†
Cheirurus neglectus (Barrande, 1852) – Stubblefieldia neglecta (Barrande, 1852)†
Cheirurus neuter (Barrande, 1872) – Zazvorkaspis neutra (Barrande, 1872)†
Cheirurus sternbergi racemifer (Přibyl and Vaněk, 1974) – Crotalocephalus sternbergi couffoni (Pillet, 1972)†
