Řád: Corynexochida Kobayashi, 1935†, podřád: Illaenina Jaanusson, 1959†, nadčeleď: Illaenoidea†, čeleď: Styginidae Vogdes, 1890†, rod: Kosovopeltis Šnajdr, 1958†, druh: Kosovopeltis svobodai Šnajdr, 1960†.
Styginidní trilobit popsaný Šnajdrem ve stejném roce jako Kosovopeltis hornyi Šnajdr, 1960 † a Kosovopeltis inopinata Šnajdr, 1960 †, tedy v období, kdy probíhaly Šnajdrovy intenzívní výzkumy v lomu Kosov a jejich revize. V podstatě všechny nálezy tohoto velmi drobného a nejsíše nejběžnějšího styginidního trilobita pocházejí z lomu Kosov, kopaninského souvrství, světlehnědých tufitických vápnitých břidlic jihozápadní stěny lomu. Lze jej nalézt ve společenství tilobitů např. Otarion diffractum Zenker, 1833 †, Otarion burmeisteri (Barrande, 1846) †, Eophacops bulliceps (Barrande 1846) † a zejména vůdčím fakopidním trilobitem Ananaspis fecunda (Barrande,1847) †, kdy, kromě brachiopodů spolu patří k nejběžnějším nálezům silurské fauny kopaninského souvrství. Lom Kosov je významný po stránce geologické, jež poskytl velmi zajímavé nálezy. Důležitost této lokality podtrhují i dvě jména, s lomem spojená. Podle místa nálezu byl totiž pojmenován Kosovoceras, stočený hlavonožec veliký až jako pěst. A lokální fenomén trilobit Kosovopeltis svobodai. Trup je složen z 10 segmentů. Pygidium mírně klenuté, půlkuhovité a na každé polovině má 7 laloků. Takže je to spíše drobnější styginidní trilobit pojmenovaný a popsaný právě z lokality lom Kosov již Barrandem v roce 1846. V té době to však ještě lom nebyl. Ten vznikl až roku 1905, nicméně již předtím byl částečně "zdokumentován" Barrandovými sklaníky občasnými výkopy, kteří Barranda z tohoto místa zásobovali velmi zajímavými nálezy. Od té doby bylo popsáno 11 taxonů tohoto rodu. Polokruhovité ocasní štíty Scutellidních trilobitů byly Barrandovými skalníky obecně nazýváni vádrlaty = vějíři.
.JPG)
Cranidium - 6 mm (sag), lom Kosov, 2017.
Glabela je mírně vyklenutá, od pevných lící oddělena výraznými, ale nepříliš hlubokými postranními rýhami. Čelní glabelární lalok je nápadně do stran rozšířený a sahá až k okraji kranidia. Pevné líce jsou klenuté, plošně dosti velké. Volné líce mají zaobleně trojúhelníkovitý tvar. Lícní trny jsou výrazné, tupě zaoblené. Oči jsou velké, umístěné blízko zadního okraje hlavového štítu. Trup je složen z deseti článků. Osní vřeteno je široké (je širší než postranní pleurální laloky), dozadu se mírně zužuje. Pygidium je mírně klenuté. Při dorzálním pohledu má poloeliptický tvar. Jeho centrální část je dosti malá, plochá, část vnější je rozlehlejší. Osní vřeteno je zaobleně trojúhelníkovité, rozdělené na široký střední lalok a na dva úzké laloky postranní. Střední lalok se směrem dozadu vyvyšuje. Na postranních pygidiálních lalocích je po sedmi párových žebrech. Druh Kosovopeltis svobodai Šnajdr dosahuje, podobně jako všichni zástupci rodu Kosovopeltis Šnajdr, pouze menších rozměrů. Průměrná délka dospělých jedinců je cca 50 mm. Druh Kosovopeltis svobodai Šnajdr je znám pouze z jediné lokality a to z lomu Kosov.
.jpg)
Velikost pygidií zleva nahoře - 7 mm, 7 mm, 10 mm a 10 mm. Lom Kosov, 2017.
14 mm, 2019.
Zleva: Kosovopeltis svobodai - idealizovaná rekonstrukce, Kosovopeltis partschi, Kosovopeltis partschi, Kosovopeltis nutia.
Vědecká synonyma:
Heptabronteus Webby 1974
Podřízené taxony:
