Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975†, podřád: Proetina Přibyl 1946†, nadčeleď: Proetoidea Hawle and Corda 1847†, čeleď: Proetidae Salter, 1864†, rod: Cyphoproetus Kegel, 1928†, druh: Cyphoproetus putzkeri Šnajdr, 1976†.
Půlkruhovitá hlava má na předním a na postraních okrajích vyvinutý zřetelný lem. Oválná glabela má jeden pár glabelárních rýh, které oddělují dopředu zašpičatělé bazální laloky. Mezi glabelou a předním valem je úzké prefrontální pole. Oči jsou velké, položené blízko galbely. Lícní švy jsou zřetelné. Trup je složen z 10 článků. Osa trupu je široká a zaujímá téměř třetinu jeho půměru. Rýhovaná žebra jsou zaobleně ukončena. Pygidium má na ose 6 - 8 prstenců a na lalocích po 3 - 4 žebrech. Celkovým vzhledem je velmi podobný jinému druhu - Cyphoproetus depressus (Barrande, 1846), známého též z motolských vrstev. Vzhledem k ne zcela zachovalým identifikačním znakům na kranidiu by se mohlo jednat také o tropidokoryfidního proetida, tedy proetida z čeledi Tropidocoryphidae Přibyl, 1946 †, například o trilobita Decoroproetus (Decoroproetus) decoratus Šnajdr, 1980 † nebo o Decoroproetus (D) decorus (Barrande, 1846) †, netušíme, jsme jen amatérští hledači fosílií a konec konců v řádu proetida je stejný binec, jako byl v jeho pčátcích, či v jiných řádech trilobitů, kdy čeleď supluje a kříží druh, druh supluje podčeleď atp. Prostě absolutní chaos.
5 mm (sag), Loděnice „Na černidlech“ - motolské vrstvy liteňského souvrství , spodní silur (wenlock)
Lokalita Na černidlech se nachází v nejvyšší části liteňského souvrství, v tzv. motolských vrstvách. Jsou to hnědavé vápnité tufitické bidlice s vloženými polohami světlejších tufitů a místy i tenkými čočkami a vložkami tmavých vápenců. Významný je zde hojný trilobit Aulacopleura konincki. Z dalších druhů trilobitů se zde vyskytují Odontopleura salma, Odontopleura prevosti prevosti, Leonaspis reomeri, Phacopidella glockeri, Cyphoproetus putzkeri, Lodenicia dentatula aj. Hojní jsou i drobní ramenonožci, stlačené schránky loděnkovitých, stonky (vzácně kalichy) lilijic, mechovky, křemité houby, graptoliti, zejména Monograptus flemmingi, Testograptus testis a Cyrtograptus lundgreni. Tyto výše popsané polohy tvoří přechodní facii mezi graptolitovými břidlicemi a vulkanicko-karbonátovými horninami. Tvoří první řadu starých sběratelských jam při okraji lesa v sz. části chráněného území. Následuje významná tektonická porucha, tzv. tachlovický přesmyk, který způsobil, že byly na výše popsané vrstvy od jv. nasunuty vrstvy stratigraficky starší.
zdroj: https://ceskykras.ochranaprirody.cz/res/data/133/017654.pdf
3 mm, Loděnice "Barr. jámy", 2020
Proetidní trilobity, vyjma Aulacopleury, skalníci nazývali Kubrichťák s přídomkem místa nálezu. Například, je li tento od Loděnic, tak to byl Kubrichťák od Loděnic. Zástupci proetidních trilobitů obecně získali toto lidové označení podle názvu lomu (Kubrichtův lom), jehož majitelem byl jistý p. Kubricht. Odtud totiž pocházela většina nálezů celých exemplářů proetidů. Své latinské pojmenování, tedy Proetus však získali podle Proeta (latinsky Proetus), což byl v řecké mytologii mořský bůh, syn boha moří Poseidóna a mořské nymfy Náidy - v mýtech se objevuje jenom jako stařec, nerudný a nevlídný. Byl neomylným věštcem, věštil však neochotně, spíše z donucení. Děsil svými mistrnými proměnami. Svému otci sloužil - pásl jeho stáda tuleňů. Sídlil na ostrově Faru. Některé báje uvádějí, že Próteus byl nejdříve egyptským králem, až později se stal mořským bohem, jemuž Poseidón propůjčil věštecké umění a moudrost. O tom se však v egyptských bájích nic neuvádí.
Dobové vyobrazení boha Próetus.
Dřevoryt od Jörga Breua z roku 1531.
Podřízené taxony:
Cyphoproetus depressus (Barrande, 1846) † - u nás se vyskytuje v motolském souvrství, Loděnice, Černidla
Cyphoproetus hedvicaki Šnajdr, 1980 †
Cyphoproetus putzkeri Šnajdr, 1976 † - u nás se vyskytuje v motolském souvrství, Loděnice, Černidla
Cyphoproetus semidepressus Šnajdr, 1975 †
