Bohemoharpes ungula ungula (Sternberg, 1833) - velikost 10 mm (sag), lom Kosov - svrchní polohy kopaninského souvrství, svrchní ludford

Bohemoharpes ungula ungula (Sternberg, 1833) - velikost 10 mm (sag), lom Kosov - svrchní polohy kopaninského souvrství, svrchní ludford
 
Řád: Harpetida Whittington, 1959 †,  podřád: Harpina Whittington, 1959 †, čeleď: Harpetidae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Bohemoharpes Vaněk, 1963 †, podrod: Unguloharpes Přibyl & Vaněk, 1981 †, druh: Bohemoharpes (Unguloharpes) ungula (Sternberg, 1833) , poddruh: Bohemoharpes (Unguloharpes) ungula ungula (Sternberg, 1833) †.
 
    Trilobiti řádu Harpetida jsou natolik bizarní a typičtí, že je nelze pomýlit s jinými trilobity. Charakteristický je podkovovitý lem kolem hlavy. Díky tomuto tvaru také harpetidi obdrželi svůj název. Připomíná totiž srpek měsíce ("harpe" z latiny - půlměsíc). Ten je často děrovaný nebo bradavičnatý. Předpokládá se, že to jsou pozůstatky receptorů. Lem vybíhá v dlouhé ostny. Kuželovitá glabela je silně klenutá a přilehlé líce spadají příkře k lemu. Oči jsou malé, svým způsobem také výjimečné. Nazývají se stemmata a u trilobitů se vyskytují velmi zřídka (Harpes). Každé z nich je tvořeno 2-3 jednoduchými očky (ocelli), umístěnými blízko sebe. Jsou opatřeny plankonvexní (ploskovypuklou) nebo konkávkonvexní (vydutovypuklou) čočkou a pokryty společnou membránou, podobně jako oči holochroálního typu. Glabela má pouze jeden pár glabelárních rýh, které oddělují malé laloky. Trup je složen z poměrně velkého počtu pleur - 26 článků. Pygidium je velmi malé, s osou ze 3-4 prstenců. Hypostom je oválný, s rovným zadním okrajem.
 

Stejná hlavička jako výše s ještě uvízlým lemem v kameni, lom Kosov, 2019.
 
      Trilobiti řádu Harpetida jsou podobně, jako např. trilobiti řádu Agnostida natolik bizarní, že nemají blízkou tvarovou genezi s jinými, rozšířenějšími trilobity. Zatímco agnostidi vymírají v průběhu ordoviku, tak se ve spodním ordoviku začínají objevovat první, tzv. skuteční harperidi. Již poměrně dlouhou dobu se předpokládá jejich příbuznost s dosti problematickým a umělým řádem Ptychopariida, do kterého byli také původně zařazeni a ze kterého s velkou pravděpodobností také vzešli. Z řádu Ptychopariida byli vyčleněni poměrně nedávno, v roce 2002 (Ebach et McNamara). Od té doby tvoří samostatný řád, kterému v současnosti náleží pouze tři čeledi - Entomaspididae, Harpetidae, Harpididae = Loganopeltidae. Obzvláště první čeleď Entomaspididae je velmi významná. Nejen, že se vyskytuje už ve svrchním kambriu a představuje tak pravděpodobně předky mladších a známějších harpidů, ale právě na ní byly prokázány zásadní rozdíly řádu Ptychopariida a Harpetida, jež diferencovali zásadní rozdíly obou rodů. Čeleď Entomaspididae, která obsahuje pouze dva rody je známa od svrchního kambria do spodního ordoviku z nálezů ve Spojených státech  (Utah a Missouri) a Číně. Právě tato čeleď s velkou pravděpodobností reprezentuje přechod těchto trilobitů z řádu Ptychopariida do řádu Harpatida. Mnoho vědců ovšem čeleď Entomaspididae zpochybňuje s tím, že je uměle vytvořená a tyto dva rody, konkrétně Baikadamaspis, Entomaspis = Hypothetica řadí do čeledi Harpetidae. Řada vědců také sloučila rody Entomaspis a Hypothetica (kterýžto již ve svém názvu nese velký otazník) do validního názvu rodu Entomaspis. Co se výše zmíněných agnostidních trilobitů týče, tak ti to mají také velmi nakloněné. Mnoho vědců usiluje o úplné vyčlenění tohoto rodu z třídy Trilobita Walch, 1771.
 

7 mm (sag) - lom Kosov, 2019
 
   20 mm - lom Kosov, 2019
 
Barrandovými skalníky byli lidově nazýváni, podle podkovovitého lemu kolem hlavy, jako podkováči.
 

Bohemoharpes (Unguloharpes) ungula (Sternberg, 1833) - negativ, velikost cephalonu s lícním lemem 22 mm (negativ), Praha - Mušlovka - kopaninské souvrství, svrchní silur (ludlow).
 
Vědecké názvy:
Bohemoharpes (Vaněk, 1963)†
Bohemoharpes bubovicensis Přibyl & Vaněk, 1986 †  
Bohemoharpes buphthalmus (Bouček, 1935)†
Bohemoharpes crassifrons (Barrande, 1846)†
Bohemoharpes hypsipyle (Přibyl & Vaněk, 1986)†
Bohemoharpes hyskovensis (Šnajdr, 1978)†
Bohemoharpes janae (Doubrava, 1991)†
Bohemoharpes naumanni (Barrande, 1872)†
Bohemoharpes ovatus (Bouček, 1935)†  
Bohemoharpes praecedens (Prantl & Přibyl, 1954)†
Bohemoharpes ungula (Sternberg, 1833)†  
Bohemoharpes vittatus (Barrande, 1852)†  
Bohemoharpes ungula ungula (Sternberg, 1833)†
Bohemoharpes ungula viator (Přibyl & Vaněk, 1986)†

Bohemoharpes inflexa (Doubrava, 1991) – Bohemoharpes bubovicensis (Přibyl & Vaněk, 1986)† 

Druhy řádu Harpetida †:
druh Bohemoharpes bubovicensis Přibyl & Vaněk, 1986 † - u nás se nalézá např. v kopaninském souv. lomu Kosov
druh Bohemoharpes buphthalmus (Bouček, 1935) † - u nás se nalézá např. v kopaninském souv., lom Kosov, Butovice - hradiště
druh Bohemoharpes crassifrons (Barrande, 1846) † - u nás se nalézá v motolském souv.
druh Bohemoharpes hypsipyle Přibyl & Vaněk, 1986 †
druh Bohemoharpes hyskovensis Šnajdr, 1978 † u nás se nalézá v želkovické souvrství siluru
druh Bohemoharpes janae Doubrava, 1991 † - u nás se nalézá v kopaninském souv., Butovicíce - hradiště
druh Bohemoharpes naumanni (Barrande, 1872) † - u nás se nalézá v motolském souv. - Loděnice
druh Bohemoharpes ovatus (Bouček, 1935) † - u nás se nalézá např. v kopaninském souv. lomu Kosov
druh Bohemoharpes praecedens (Prantl & Přibyl, 1954) †
druh Bohemoharpes ungula (Sternberg, 1833) † - u nás se nalézá např. v kopaninském souv. lomu Kosov, lom Mušlovka - Praha
druh Bohemoharpes vittatus (Barrande, 1852) † - u nás se nalézá např. v kopaninském souv. - Orthocerový lůmek nebo lochkovském souv.
druh Eoharpes benignensis (Barrande, 1872) † 
- u nás se nalézá např. v dobrotivském souv. - Praha Vokovice, Divoká Šárka, Malé Přílepy, Rokycany
druh Eoharpes cristatus Romano, 1975 †
druh Eoharpes guichenensis Henry & Philippot, 1968 †
druh Eoharpes macaoensis Romano & Henry, 1982 †
druh Eoharpes primus (Barrande, 1872) † - u nás se nalézá např. v šáreckém souv. - Rokycany
druh Harpides grimmi Barrande, 1872 † - u nás se nalézá v mílinském souv. - téměř výhradně ve fragmentech
druh Helioharpes transiens (Barrande, 1872) † - u nás se nalézá v srbském souv. - roblínské vrstvy
druh Kielania convexa (Hawle & Corda, 1847) † - u nás se nalézá v dalejsko-třebotovském souvrství - suchomastské vápence
druh Kielania dorbignyana (Barrande, 1846) † - u nás se nalézá v pražském souv. - dvorecko-prokopské vápence
druh Kielania kayseri (Novák, 1890) † - u nás v chotečském souvrství - akantopygové vápence
druh Kielania novaki (Prantl & Přibyl, 1954) † - u nás v pražkém souv. - loděnické vápence, Konvářka - díra
druh Kielania obuti Přibyl & Vaněk, 1986 †
druh Kielania waageni (Prantl & Přibyl, 1954) † - u nás v pražkém souv.
druh Lioharpes crassimargo (Vaněk, 1963) † - u nás ve zlíchovském souvrství - chýnické vápence, Bubovice, Čeřinka
druh Lioharpes dvorcensis (Prantl & Přibyl, 1954) † 
u nás v pražském souv. - dvorecko-prokopské vápence, lokalita Konvářka - zářez cesty nad viaduktem nebo souv. lochkovském, Černá rokle u Kosoře
druh Lioharpes klukovicensis Vaněk, Vokáč & Hörbinger, 1992 †
druh Lioharpes montagnei (Hawle & Corda, 1847) † - u nás v chotečském souvrství - akantopygové vápence, Zlatý kůň - Koněprusy
druh Lioharpes perneri (Prantl & Přibyl, 1954) † 
- u nás v dalejsko-třebotovském souv. nebo chotečském souvrství - akantopygové vápence, Zlatý kůň - Koněprusy
druh Lioharpes ruderalis (Hawle & Corda, 1847) † - u nás v lochkovském souv. - Koněprusy, Kotýz
druh Lioharpes sculptus (Hawle & Corda, 1847) † - u nás v pražském souvrství - loděnické vápence, Bubovice, Čeřinka
druh Lioharpes vektori Doubrava, 1991 †
druh Lioharpes venulosus (Hawle & Corda, 1847) † 
u nás v pražském souv. - koněpruské vápence, Koněprusy /oblast devonu: Kotýz - Zlatý kůň - VČS - Voskop - Homolák - Plešivec - Kobyla/
druh Reticuloharpes reticulatus (Hawle & Corda, 1847) † 
- u nás dalejsko-třebotovské souv. - suchomastské vápence, Koněprusy, Zlatý kůň /celé návrší - původní včetně císařského lomu/
 
    Ačkoliv to vypadá, že se harpetidní trilobiti vyskytují na mnoha místech u nás, a není tudíž velký problém je najít, ve skutečnosti se často nalézají pouze fragmenty těchto trilobitů. Nejčastěji to jsou jejich typické podkovovité límce, cephalony, méně často trupy, pygidia a výjimečně celí jedinci. Co se týče zmiňovaných fragmentů, i ty je často problém nalézt. Některé se vyskytují na lokalitách vzácně, jiné velmi vzácně. Celí jedinci jsou mnohdy více či méně poškozeni.
 
Vědecká synonyma:
Harpes concavus Hawle & Corda, 1847
Harpes ungula (Sternberg, 1833)
Trilobites ungula Sternberg, 1833
 
zdroj: https://www.biolib.cz/